Když vás dožene karma, aneb aktuální příběh z (mého) života.

Měl jsem odmala v hlavě, že se mám živit hlavou. Takhle to zní celkem vtipně.

Dal mi to do hlavy už doktor, který mi operoval v deseti pravou kyčel experimentálním způsobem. Byl jsem trochu pokusný králík.

„O Rudu se nebojte, ten se bude živit hlavou.“ V závorce: I kdyby už nikdy nemohl chodit. 🙂 Pan doktor tehdy sám tak úplně nevěřil, že se to povede.. Já jsem nevěřil, že se skutečně děje, co se děje.

Tak jsem v pozdějším věku bral věci, které se týkají srdce spíš pro zábavu. Neměl jsem v rodině žádný vzor někoho, kdo by se živil tím, co ho baví.

Mojí zábavou byla od útlého věku psychologie. Hledal jsem v ní odpovědi, proč se děje, co se děje. Na střední a na vysoké škole jsem měl spoustu volitelných předmětů z oblasti psychologie, spirituality, psychohygieny a terapie. Už to bude skoro 25 let, kdy jsem byl poprvé v kruhu sdílení, tehdy pro podporu drogově závislých vrstevníků.

Moje hobby už na základce byly počítače. A i když jsem na VŠ nejprve tíhnul k humanitním oborům, tak jsem nakonec zvolil – i z vnitřní nejistoty – Informační management. Mix informatiky a ekonomie.

Nakonec to skončilo tak, že jsem před třicítkou zakládal první Cyber Risk Centre v Evropě pro velkou finanční skupinu. Dělal jsem i na projektu pro Accenture. Stal jsem se specialistou na IT Security. Což vzhledem k mojí otevřené povaze byla celkem „haluz“. Odjakživa jsem byl spíš terapeutický typ a semtam se ke mně do kanceláře chodili lidi spíš vypovídat ze svých problémů.

Uměl jsem přepínat, tedy jsem byl i ten drsný bezpečák. Takže jiní lidi se mě pro změnu poněkud báli. Lidi z byznysu mě někdy brali, že jim do cesty stavím překážky, když je upozorňuji na finanční hrozby, nezabezpečené online bankovnictví, apod. Uměl jsem to vnímat i z jejich strany a proto jsem to nakonec nemohl dělat, i když mi to šlo a bavilo mne učit se stále nové věci.

Celou dobu jsem se paralelně zabýval hlavně psychologií. Byl jsem jako IT bezpečák celkem dobrý asi i proto, že jsem do toho byl psycholog a to je dobrá kombinace, která asi není úplně běžná. Většina mých rozvojových seminářů v bance a pojišťovně se týkala komunikačních dovedností a psychologie. 🙂

Jako vedlejšák jsem měl firemní koučink zaměstnanců v rámci interního koučovacího centra.

Dobře se mi jednalo s managementem. I v IT Security hraje významnou roli lidský faktor, tam jsou největší „bezpečnostní“ slabiny. 🙂

Teď už je to pěkných pár let, co jsem z tohoto oboru úplně odešel a věnuji se jen terapii, koučinku, lektorování skupin.

A dohnala mne – takříkajíc – karma.

Znáte to, co do světa dáte, to se vám dříve nebo později zase vrátí. Karma si umí opravdu počkat..

Pro případ, že byste měli pochopit ještě nějaké souvislosti, tak se to stane ve správném čase. Zažijete si to z druhé strany.

Nedávno mi zablokoval WEDOS (u nich mám svůj web) funkcionalitu mých stránek. Přestaly mi fungovat přihlašovací formuláře na semináře a další věci. Podle všeho byly zneužívány k nekalým aktivitám.

WEDOS byl naprosto neoblomný. Že dokud neopravím chybu, tak to nespustí. Hranice rozhodně dobře nastavili. Až frustrujícím způsobem. 🙂

„Copak nechápou, že člověk se tady snaží dělat svou živnost? Zrovna teď mi to shodí, když jedou nejvíc registrace na semináře a tolik toho je v přípravě?“

Pak mi to došlo..

Nevyhnutelně jsem si vzpomněl na svou předchozí profesi..

A oslovil jsem kamaráda, co to umí s weby.

Uvědomil jsem si taky, že aby se problém vyřešil rychle, tak budu muset jít do sebe a uctít, co bylo.

Věci se nedějí jen tak, jsou příležitostí k něčemu.. Když lekci pochopíte, může být náprava až blesku-rychlá.

Kolikrát jsem měl tehdy v IT svůj úhel pohledu? Na druhé straně byli lidé, kteří jej měli taky a byli v přímém kontaktu se zákazníky. I když jsem to chápal, bylo snadné zaměřovat se na tu svou stranu podstatně více a vidět spíš ta bezpečnostní pravidla..

Když uděláte vnitřní práci, věci se mohou změnit i venku.

Problém je snad již díky kamarádovi vyřešen. WEDOS mi obnovil web.

A já mám cennou zkušenost.

A jsem vděčný, že při své práci mohu být mnohem víc v srdci. 🙂

A současně mít k užitku to, co jsem se naučil v práci předchozí..

Top