Klíč ke spokojenosti – vnímavost v těle

Hlavní téma posledního Respektu udeřilo hřebíček na hlavičku a vysvětluje pěkně souvislosti, které znám ze své meditační a terapeutické praxe s klienty.

Chodí ke mně řada lidí, kteří nejsou tak úplně v těle, nejsou schopni vnímat jeho signály. To v důsledku vede k fyzickým a psychickým problémům. V současné době se tento trend ve společnosti spíše prohlubuje. I proto mne to vždy vedlo s lidmi do práce prožitkově – přes tělo. Návrat do těla a k jeho vnímání přináší přirozenou pohodu a radost ze života.

Kde to vlastně hapruje? Vnitřní tělesné receptory fungují jinak, než ty vnější.

Ty vnější jsou rychlé – když se spálíte, tak máte okamžitou zpětnou vazbu – umíte rychle ucuknout. Ty vnitřní jsou pomalejší a tišší. Vyžaduje to více trpělivosti, klidu a vhodného prostředí, abyste opět obnovili vnímavost tak, jak byla pro naše předky běžná po tisíce let. Díky jejich přirozenému přírodnímu prostředí, přirozeným porodům a jinému způsobu života celkově.

Na druhou stranu současný životní styl a fokus ven nás více znecitlivuje vůči sobě samým. Dělá to také škola sezením v lavicích dlouhé hodiny, celkové, odpojené prostředí naší civilizace.

Když jste odpojení od sebe, tak pak nevidíte smysl v ničem. I kdyby jste měli moc fajn práci a vztahy, tak jste za plexisklem – chybí vám schopnost ukotvit se v těle a v prožitku.

A tak slyším od klientů: „Mám všechno a stejně jsem v depresi, co se děje?“

Řadu věcí z článku nejspíš budete znát, je však fajn vidět, že mainstream nachází konečně cestu tam, kde alternativa je už dlouho..

Z článku..

„Často nacházíme kořeny nemocí v potlačených emocích,“ vysvětluje lékař, jak proces funguje. Řada lidí podle něj vyrostla v rodinném prostředí, které je nutilo zadržovat projevy určitých emocí či tělesných stavů (obvykle vzteku, smutku nebo bolesti). Emoce ovšem nejsou jen psychické jevy, doprovázejí je vždy silné tělesné reakce. „Lidé nedokážou vnímat, že nějaké emoce mají, ale v jejich těle neustále dochází k souvisejícím projevům, zvyšuje se prokrvení svalů, zesiluje peristaltika, stoupá tlak, zvyšuje se počet trombocytů,“ vysvětluje lékař. „Pokud se to děje chronicky, časem může dojít v organismu k vážným změnám.“

Schopnosti vnímat své tělo zevnitř se říká interocepce. Když ke mně přijde někdo, kdo byl v dětství oddělený déle od matky, následně nebyl kojený, tak často dosycuje svoje potřeby i v dospělosti, kde může.. A přesto je to jako pít ze studny a stále mít žízeň. Prostě chybí vnímavost ke svému tělu. To, co se někteří přirozeně naučí v prvním roce života od matky, to se jiní učí postupně až v dospělosti. A a s tím se jim otevírá úplně nová forma prožívání a zdravé usazenosti v životě..

viz z článku.:

„Druhý důvod, proč svá těla v dnešní době hůře vnímáme, pak zřejmě vychází ze způsobu výchovy. Schopnost interocepce se rozvíjí v raném dětství ve fyzickém vztahu novorozence s matkou nebo jiným pečovatelem. Vzniká v jakémsi tanci, který začíná kojením a pokračuje každodenním seriálem interakcí, skrze něž se dítě učí vnímat své tělo, jeho potřeby a polohu v prostoru. Tahle vztahová podmínka je také zřejmě jeden z důvodů, proč lidé, kteří jako děti nezažívali doteky a mazlení, špatně cítí sami sebe. Jejich interoceptivní systém nedostal příležitost vyzrát.“

Potíž je v tom, že většině lidí nedochází, že by jim něco chybělo. Mají přirozeně za to, že „jak to mám já, tak to mají všichni“. Vidí jen důsledky – fyzické problémy, deprese, atd.

Vidím, že vnitřní vnímavost se dá rozvíjet stejně, jako můžete budovat svaly v posilovně. Nejcennější pro mne byly právě ty terapeutické výcviky, které rozsáhle pracovaly přes tělo.. Vyžaduje to však ideální podmínky, prostředí a citlivý, postupný přístup.

Cesta je přes tělo..a to platí i ve spirituální oblasti. 


Fatal error: Can't use function return value in write context in /data/web/virtuals/53752/virtual/www/wp-content/themes/responsive/footer.php on line 112