Pravda si vždy najde cestu

Je na přelomu dubna a května. Před pár dny jsem měl sedmé narozeniny. Sbíhám o několik pater dolů z našeho třináctého patra v panelovém domě, abych zazvonil na kamaráda. Bydlíme v Marxově ulici v Hradci Králové. Píše se právě rok 1986.

S kamarádem děláme „vědecké“ přírodní průzkumy. Před nedávnem jsme „objevili“ nový druh čolka v obrovských loužích, které na staveništi velké hradecké třídy vznikají. Tohle je pro děti našeho věku ráj. Spousta bláta, prolejzaček a ukrývaček. A mezi tím plno všemožných zvířátek.

Byli jsme na dnešek domluvení, že budeme pokračovat. Píšeme si deník. Kamarád má moc prima mámu. Je to doktorka.

A tak u nich zvoním. Mamka mi otevírá, tváří se podivně a říká mi, že Dan si se mnou dnes nemůže jít ven hrát. Jako dítě okamžitě poznáte, když je něco špatně.. Trochu zklamaně odcházím a nechápu.

Až s odstupem času jsme se dozvěděli, že v té době nad ČSSR byl radioaktivní mrak z výbuchu čtvrtého reaktoru jaderné elektrárny Černobyl. Někteří něco věděli, jiní nevěděli skoro nic. Informace se zlehčovaly. Lidé byli v ulicích na 1. máje jako obvykle. A ten rok byly plné lesy houbařů. Fakt rostly. 😉

V té době nebyla důležitá pravda. Důležité bylo udržovat v lidech určitý obraz a realita se upravovala pro dobro pracujícího lidu.

S Ivou jsme včera viděli poslední díl pětidílné série Chernobyl od HBO. Nepamatuji si, kdy jsem u sledování seriálu měl tak mrazivý pocit.

Seriál má nejvyšší hodnocení napříč hodnotícími weby, které se filmovou a televizní produkcí zabývají. A právem. Neuvěřitelné herecké výkony. Pečlivá rekonstrukce toho, co se vlastně tehdy stalo.

Stalo se vlastně nemožné. Protože ten reaktor neměl být schopný vybuchnout. Kombinací všeho, co tehdy představoval východní blok se tak stalo. Nějaký čas můžete zakrývat nepohodlné informace. Dosazovat na místa lidi ne na základě jejich schopností, ale na základě jiných „zásluh“. Plnit roční plán, i za cenu, že se vynechá nějaký ten důležitý test bezpečnosti jaderné elektrárny. Šetřit na součástkách jaderného reaktoru, protože jich tak postavíte víc.

Pripyat poblíž Černobylu, dnes opuštěná oblast, kterou si příroda vzala zpátky. Po havárii se řadu hodin váhalo s evakuací 50 tisíc lidí, protože by to způsobilo špatnou publicitu komunistické straně. To vedlo k nevratným zdravotním následkům..

Docela chápu, že tato minisérie Rusko pobouřila. Ukazuje v plné šíři to, co si z té doby ještě docela jasně pamatuji. Zakrývání, lhaní, manipulaci, nízkou hodnotu lidského života. Tu absurditu. Taky už Rusové připravují svou vlastní verzi tehdejších událostí..v hlavní roli zákeřní agenti CIA. 😉

I když je dnes docela prokazatelné, že havárie jaderné elektrárny Černobyl stála tisíce, pravděpodobně desetitisíce životů (řada lidí umírala roky na důsledky ozáření), tak oficiální verze Ruska doteď trvá na 31 obětech. Pravda je tam totiž stále to, co opakujete dostatečně dlouho, dostatečnému množství lidí.

Vladimír Putin před pár hodinami na odjezdu na G20 ohlásil, že liberální demokracie jsou zastaralé a populismus (který představuje on, Trump, Bolsonaro, Babiš, Orbán,..) je moderní. Populismus má přitom mnohé shodné rysy s SSSR minulého století. Je to až příliš povědomé. A je to stejně destruktivní k přírodě, k lidem, k celé společnosti.

Dočasně to vždy funguje. Dáváte lidem informace, které chtějí, místo těch, které se zakládají na (někdy nepříjemné) pravdě. Děláte populární kroky teď, které budou mít bolestivé důsledky později. Pro populistické vůdce platí: „Po mně potopa.“ Nabízíte jednoduchá, zdánlivě účinná řešení podle toho, co je zrovna „in“. Upravujete realitu, aby sloužila zájmům určité skupiny lidí, ti na oplátku hlásají jen tu upravenou pravdu. Tvoříte nové zdi a rozdělujete, protože pak se lépe vládne. Naprosto chybí sebereflexe a uznání vlastních nedostatků, na úrovni vůdců i jejich populistických a totalitárních systémů.

Účet za popírání pravdy a přirozených zákonitostí však nakonec vždycky přijde. Realita vždycky zaťuká na dveře. V případě Černobylu ten účet byl vysoký a nedal se zakrýt před celým světem. Černobyl významnou měrou přispěl k sebezhroucení SSSR o několik let později. Stejně jako se zhroutí populismus u nás a v zahraničí, až lidé zjistí, že nepřináší žádná skutečná řešení.

Pak budou snad už ideální podmínky pro lidstvo, aby překonalo vzájemné rozdíly a táhlo za jeden provaz v tématech, které se týkají nás všech. Tohle je o vnitřní transformaci každého z nás. Aby naši potomci mohli sdílet přírodu na Zemi ještě ve 22. století v tomto čase celoplanetárních změn.

Foto: Pripyat poblíž Černobylu, dnes opuštěná oblast, kterou si příroda vzala zpátky. Po havárii se řadu hodin váhalo s evakuací 50 tisíc lidí, protože by to způsobilo špatnou publicitu komunistické straně. To vedlo k nevratným zdravotním následkům..


Fatal error: Can't use function return value in write context in /data/web/virtuals/53752/virtual/www/wp-content/themes/responsive/footer.php on line 112