Jeden starší, aktualizovaný článek
Dokud věříme, že jsme jen toto tělo, emoce a myšlenky, tak jsme v zajetí té největší iluze. Jsme v zajetí svého pocitu oddělenosti od ostatních. Jsme v zajetí osobnosti, která je užitečná, ale není vším, čím jsme.
Být „jen“ osobností, to živí naše strachy a tužby. A lpění na tom, co beztak pomine. Když velmi lpíme na tom, co je z podstaty pomíjivé, udržujeme ve svých životech utrpení.
Skutečná cesta ke svobodě je uvidět, kým jsme. Když přestaneme hledat svobodu, lásku a jistotu tam venku, tak se nám otevírá cesta dovnitř. Spolu s tím si přirozeně užíváme víc všeho, co každodenní život přináší.
Vše, co hledáme, již nosíme uvnitř sebe.
Stačí se uvolnit. Stačí se podívat.
Stačí dát alespoň načas větší váhu tomu uvnitř.
Dovolit Životu.
Aby se stal sdílením lásky, svobody a hojnosti.
Objevujeme, že na úrovni podstaty tyto kvality nemáme.
My jimi jsme.
To není víra.
To je osobní zkušenost každého.
Kdo se otočil dovnitř.
A poznal sebe.