Venku je podzimní pošmourno, sychravo a mokro. Svět ztichl, slyšet jsou jen kapky deště, vítr narážející do oken, auta projíždějící kalužemi po silnicích. Je to taková pěkná, trochu klaustrofobní, deka. Vrací nás to zpátky. K sobě. A my máme svoje…

Moc rád chodím s Kubou na procházky po přírodě. Je v tom pro mě něco ryzího, co na určité úrovni hodně potřebuji, co mě vede do vděčnosti za to, co je. Jen my sami dva, táta a syn. Zpravidla to…