Duch dobrodružství

Před mnoha lety jsem při Nekonečném příběhu v kině zažil něco úžasného. Hrdina `outsider` žije `obyčejný` život, je trochu jiný a najednou se mu otevře ničím neomezená fantazie. S nabytou zodpovědností objevuje svůj vlastní potenciál a podívá se do hloubky své bytosti.

Hodně jsem si užil nedávno knihu a ocenil její hloubku, ale víc toho ve mně stejně spouští film. Ve své osmdesátkové nedokonalosti je jednoduše dokonalý. Prostě byl první. 🙂 Asi nejen pro mě.

Každý z nás má v sobě stále to dítě, které věří ve velké dobrodružství. Bez ohledu na to, jestli je nám osm, dvacet, čtyřicet nebo šedesát. Je na nás, jestli ho pustíme čas od času ke kormidlu. A necháme ho tvořit něco úžasného. I za cenu ztráty sebekontroly.

Je to magické, že se ty světy…svět toho dospělého a toho dítěte ve mně, poslední roky spojují. Zažívám čas zázraků, v obyčejném světě. Nevím, jak tu vděčnost vyjádřit.
 
A právě teď je to ten úplně stejný pocit, jako tehdy v nějakých šesti letech. Po posledním Burtonově filmu, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Šel jsem naprosto bez očekávání a bylo to tam!

Hodně lidí kritizuje Burtonovu technickou stránku, mluví o jeho uvadajícím géniu nebo neoriginalitě. Řekl bych, že se naopak zaměřil na to nejpodstatnější. Ducha dobrodružství. Pro mě, to dítě ve mně, radost.


Fatal error: Can't use function return value in write context in /data/web/virtuals/53752/virtual/www/wp-content/themes/responsive/footer.php on line 112