O zachraňování druhých

Když zachraňujete své blízké (nebo klienty) od následků jejich činů, tak proč by se měli měnit? Když odstraníte pro druhého následky jeho chování, tak mu umožňujete pokračovat dál. V tom, co nefunguje.

Současně tím posilujete nezdravou vazbu mezi sebou a zachraňovaným. (Platí to ostatně i ve výchově.)

Vodit druhé neustále za ručičku… Dotovat je svou energií, pozorností a komplexní péčí má smysl jen v krizové situaci. Dočasně, nikdy dlouhodobě.

Pokud si vážíte sebe sama. A máte vnitřně zpracovanou svou minulost.

Nemusíte čekat, až to celé přeteče. Až se to stane neudržitelným. Až se to otočí proti vám. Nemusíte čekat na vyhoření.

Místo toho se můžete podívat dovnitř své skutečné motivace, proč celé to zachraňování děláte. Co vám to přináší? Proč dáváte svou energii do černé díry?

Pokud jste upřímně rozhodnutí pro změnu, pomohou vám v tomto konstelace, či jiné metody, které pracují celistvě a přes prožitek.

Když to pochopíte / změníte u sebe. Tak můžete změnit své chování ke druhým a tím je (a sebe) podpoříte nejvíc.

Pak to bude o vašich hranicích. Protože zachraňovaný si začal postupně dělat nároky na vaše zdroje. Bere toto nezdravé nastavení zcela automaticky. A může být velmi naštvaný, že pramen zvenku se již nenabízí.

Pak je to z vaší strany o důslednosti. Neustoupit, ani když se cítíte jako ta špatná / ten špatný. Místo toho se podívat, kde tento váš pocit pramení. A udržet ty hranice. Ty se snáze drží, když máte podporu skupiny, přátel,..

S odstupem času vám dříve zachraňovaný možná poděkuje. Obrazně řečeno.. Naučil/a se rybařit a hospodařit s rybami. Místo aby byl/a závislá na nošení ryb od ostatních.

A nebo netouží po změně. A najde si nějakého jiného zachránce, na kterém může být závislý. 😉 To už však je jejich příběh.


Fatal error: Can't use function return value in write context in /data/web/virtuals/53752/virtual/www/wp-content/themes/responsive/footer.php on line 112