Uvědomění konce utrpení

Kořenem všeho utrpení je, že se snažíme nalézt štěstí, radost a lásku ve svých aktivitách, vztazích a věcech. Tedy ve všem, co pomine.

Co přichází a odchází. Proměňuje se k nepoznání.

Přišli jsme se naplno ponořit do té zkušenosti tady. Žít vztahy, tvořit věci, být aktivní. Na to vše jsme však kladli nesplnitelné nároky. Mělo nás to udělat šťastnými.

To bylo součástí našeho vývoje.

Hledat venku něco, co tam ve skutečnosti není.

Nakonec pohár utrpení přeteče a přijde uvědomění… To, co jsme hledali venku žije uvnitř nás.

Kdykoliv můžeme obrátit směr a spojit se s tím, kým jsme.

To není o tom odmítat svět.

Ať jdeme kamkoliv, děláme cokoliv, potkáváme se dál se svou každodenní zkušeností. Navenek se nic nemění.

Už však nezapomínáme na to, kdo jsme.

Už nežijeme své vztahy, nenakládáme s věcmi a aktivitami, jako by nám to mělo dát to, co nám to dát nemůže. Nezatěžujeme své okolí nerealistickými požadavky.

To přinese mnoho svobody a radosti bez příčiny.

Otočí se směr.

A my do svých vztahů, věcí a aktivit přinášíme sebe. Mír, klid, radost a přijetí je součástí naší podstaty. Když se ponoříme dostatečně hluboko, tak to víme.

A svět kolem nás se stane vyjádřením toho neprojeveného, co v sobě nosíme.

Top