Začnu osobním příběhem, protože to pomůže vysvětlit princip, který je tak zásadní pro spokojenost ve vztazích a životě celkově.
Když jsem se narodil, nějaký čas tam pro mne nikdo nebyl, nepoznal jsem tu blízkost, protože maminka se vzpamatovávala po hodně náročném porodu a nebyli jsme spolu.
Tahle odloučení se periodicky opakovala i v dalších letech, když jsem byl s nejrůznějšími neduhy po nemocnicích, nejdřív týdny, pak měsíce a nakonec operace, dlouhé hospitalizace a víc jak rok v léčebně s rozpadající se kyčlí.
🌈Moje dětství nebylo samé drama. Rodiče mne měli rádi a dělali vše nejlépe, jak mohli. Přesto jsem se díky těm odloučením nenaučil něčemu, co je pro řadu lidí tak přirozené.
Mamka měla své „vnitřní bolesti“ a bránilo jí to, aby mohla být se mnou a s bráchou „plně přítomná“.
V dospívání a pak i v dospělosti se mi pak dělo, že jsem neuměl zvládat své emoce.
💥Na zdánlivých maličkostech jsem „vybuchoval“, často jsem s něčím „bojoval“ a také pro mne bylo těžké být „duchem“ přítomný.
I když jsem byl přítomný fyzicky, tak jako kdybych „tady nebyl“. Pro řadu lidí jsem byl někdy nepředvídatelný, nebo prostě „magor“.
Hodně jsem se za to obviňoval, připadal jsem si slabý. I v našich začátcích s partnerkou byly ty náročné rozhovory skutečně náročné. Dnes si na to semtam vzpomeneme a bereme to jako součásti naší cesty. 🙂
Dlouho jsem nerozuměl tomu, jak s tímhle vším souvisí neřešená traumata, až během terapeutických a somatických výcviků jsem to začal postupně chápat.
Ve vývojové psychologii a dnes i v trauma terapii se často hovoří o koregulaci a seberegulaci.
Koregulace znamená, že si navzájem pomáháme zvládat emoce a nervový systém. Nejprve to probíhá s maminkou, hodně důležité jsem první týdny po porodu.
Je to vlastně způsob, jak se novorozené dítě dostává do naladění na nervový systém maminky a díky tomu se učí, jak přirozeně vracet své tělo a emoce do rovnováhy.
Když maminka není fyzicky přítomná, nebo není přítomná „duchem“, tak tohle vzájemné naladění je narušeno.
A naše emoce jsou nezvladatelné.
👫Jak to funguje ve vztazích?
Když s někým například sdílíme objetí, podáme si ruku, nasloucháme si nebo se jen díváme do očí, naše těla a mozky se „ladí“ na sebe. Díky tomu se oba uklidňujeme, snižujeme stres a můžeme se líp soustředit místo toho, abychom utíkali do hádky nebo se uzavírali.
Když máme dostatek naladění s druhými, tak se postupně naučíme seberegulaci. Opíráme se o své vnitřní zdroje a umíme se vrátit do vnitřní rovnováhy i z velkého vychýlení.
☔️Seberegulace je jako termostat
Stejně jako termostat hlídá, aby v místnosti nebylo ani moc chladno, ani moc horko…a „přizpůsobí“ teplotu zpět do příjemného rozpětí – tak i naše emoční regulace pomáhá udržet vnitřní stav v rovnováze.
Pokud se emoce „rozjedou“ (například je velký vztek, smutek, stres), můžeme své reakce pomocí seberegulace (nebo i za pomoci druhého – koregulací) znovu zklidnit či „ohřát“, pokud jsme naopak odpojení nebo emočně úplně „chladní“.
Termostat docela dobře vystihuje, že regulace je spíš o ladění a návratu k optimální „teplotě“ než o úplném vypnutí nebo potlačení emocí.
Seberegulace je, když si pomáháte sami. Dokážete uklidnit svoje emoce vlastními silami. Umíte si třeba všimnout, že vás něco vytáčí, zhluboka dýchat, dát si pauzu nebo změnit myšlenky, abyste lépe zvládli reakci.
🌊Když si v sobě neseme neřešená traumata minulosti, tak můžeme mít velký problém zvládat své emoce a zůstávat přítomní. V naší „vnitřní řece jsou velké kameny“, skrze které je pro nás těžké dostat se ke svým „vnitřním zdrojům“ a jednoduše být ve svých životech a vztazích.
💔Princip traumatu je, že se stane něco, co je pro nás emočně, psychicky, fyzicky velmi náročné – a není tady nikdo – kdo by nás „podržel“ a podpořil nás, abychom v sobě opět našli bezpečí. Ta osamocenost je tím, co podporuje vznik traumatu. Traumatická situace nemusí mít žádné následky, když tu „někdo pro nás je“.
Proto se dnes tolik lidí učí i v dospělém věku něčemu, co by pro nás mělo být samozřejmé od dětství. Naše moderní společnost nevytváří stále ještě vhodné podmínky v porodnicích, ani pro maminky s malými dětmi. I když se situace pomalu mění.
Příklad na náročné situaci s partnerem / partnerkou
👥Když chápeme, jak důležitý je tenhle princip naladění a návratu do vnitřní rovnováhy, tak to změní náš pohled i na náročné situace s partnery ve vztazích.
👥Pokud se s partnerem / partnerkou pohádáte, může následný fyzický kontakt (držení za ruku, objetí) rychle pomoci zastavit strach, paniku nebo „útěk“. Vaše těla si pomáhají najít znovu pocit bezpečí. A máte pak prostor situaci zvládnout.
👥To samé u náročných rozhovorů. Když komunikuji s blízkými něco, co jeho tělo vyhodnotí jako „ohrožující“, tak půjde do protiútoku, nebo se prostě „vypne“. Nebo se vypnu já, protože pro mne to může být stejně náročné, jako pro protějšek.
👥Pokud v průběhu komunikace máme fyzický kontakt, můžeme se podpořit navzájem a projít situací spolu, zůstat vnímaví a zpracovat celou situaci.
👥Díky koregulaci v těžkých chvílích necítíte s partnerem ohrožení ani potřebu bojovat nebo utéct.
👥Máte větší klid a oba můžete lépe naslouchat a mluvit bez výbuchu hněvu nebo odpojení.
👥Pokud se víckrát naučíte koregulovat, například fyzickým kontaktem nebo slovní podporou, zlepšuje se i vaše seberegulace – snáze zvládáte své emoce i v budoucnu sami.
👥Dokážete uklidnit svoje emoce vlastními silami. Umíte si třeba všimnout, že vás něco vytáčí, zhluboka dýchat, dát si pauzu nebo změnit myšlenky, nebo se jimi nenechat ovládat, abyste lépe zvládli reakci.
Tohle jsou dovednosti pro život
🦚Můj život doslova změnily od základu. Z někoho, kdo nezvládal ani základní situace dnes dokážu být klidný i ve velmi náročných momentech. A když se vychýlí můj termostat, tak se zase umím vrátit zpátky do klidu, bezpečí a pochopení.
Když zpracujeme traumata a bolesti minulosti, tak se nám „otevře celý život“, se vším všudy.
Pak zažíváme radost bez příčiny.
Cítíme se – možná poprvé – skutečně sami sebou.
—
Máme před sebou dva semináře, kde půjdeme do těchto souvislostí.
Umění Být Spolu / 18. a 19. října v Praze
To je vztahový seminář, kde s lehkostí půjdeme i do náročných témat. Bude to velká podpora pro vaše vztahy.
Procitnutí do Života / 11. až 17. listopadu / Centrum Živá voda
To je událost, na kterou se často vracíte. Tradičně se koná již řadu let a přináší vždy nové zkušenosti a souvislosti pro život.
Pokud si skutečně chcete osvojit tyto principy v plné podpoře svého těla, obnovit své vnitřní zdroje, naučit se pracovat se svými minulými bolestmi a otevřít se radosti – tak toto je pobyt pro vás. Opakovaně vidím, jak tento retreat mění životy účastnic a účastníků.
Události najdete na webu rudolforsag .cz pod kalendářem akcí.
Odkaz na Procitnutí do Života přídám do komentářů.