Představ si „okno tolerance*“ jako tvoji kapacitu zvládat život, aniž bys zešílel nebo se proměnil v ještěra. Když jsi uvnitř okna, tvůj nervový systém je naladěný – dýcháš, cítíš, přemýšlíš, vnímáš druhé.
Tvůj „přední mozek“, ten laskavý, moudrý, co umí říct: „hele, zhluboka dýchej, všechno je v pohodě“, funguje. Jsi schopný/á naslouchat, vnímat odstíny, říct: „jo, tohle mě mrzí.“
Jsme ve spojení s tím vědomým pozorovatelem uvnitř nás a máme nadhled i vhled.
Ale jakmile je toho moc – partner řekne něco, co tě píchne do starého zranění, nebo u dítěte už popáté slyšíš „neeee!“ – tak to „celé spadne“.
Nervový systém zazní na poplach a přední mozek si bere volno. Zůstane ti jen ta kmenová část – stará jako dinosauři – která umí jen tři věci:
Útočit 🥊 (křičíš, hádáš se, boucháš dveřmi)
Utéct 🏃♀️ (odejdeš, ignoruješ, tichá domácnost)
Nebo zmrznout 🧊 (jen sedíš, mlčíš a nic necítíš)
A v tu chvíli už není prostor pro hluboké rozhovory o vztahu nebo na vědomé dýchání. Na svoji meditaci a trénink všímavosti si ani nevzpomeneš. 🙂
Protože jednoduše….tvůj mozek je offline. Teprve když se zase zklidníš, kyslík a krev se vrátí do přední části mozku, začneš znovu myslet, chápat, vnímat.
🌿A tohle je vlastně trénink
Učit se tančit na hraně okna tolerance.
Ne tím, že se do sebe nutíš, ale že poznáváš, kdy už tělo říká „hej, to je moc“.
S každým vědomým krokem, s každým návratem do klidu, se to okno trošku rozšiřuje. A čím širší je, tím víc života, lidí i emocí se do něj vejde…
Bez toho, abys musel/a ztratit hlavu… doslova.
—
O tomhle okně tolerance (nebo také okně kapacity) je velká část toho, co děláme na seminářích.
Když s někým nějaký čas spolupracuji, tak vidím, jak se pro ni / něj tohle okno tolerance rozšíří a spolu s tím se rozšíří i schopnost pojímat život ve větší šíři a hloubce.
Když máme tohle okno dostatečně velké, zvládáme i „složitost“, rozmanitost a nepředvídatelnost života. Nehledáme zkratkovitá řešení, na úkor naší svobody a celistvosti.
Ženy a muži pak méně reagují a „trigrují se“, více žijí.
Taky to znamená, že dokážu být přítomný a chápající s někým, kdo má úplně jiný názor, než já. Vztahy ztratí hrany a nachází „společnou půdu“.
To je něco, co teď potřebujeme v celé společnosti.
—
Zvu Tě na 2 semináře, kde s oknem tolerance a navýšením téhle „osobní kapacity pro život“, budeme pracovat.
Umění Být Spolu / 18. a 19. října / Praha, Centrum Šestý smysl
Procitnutí do Života / 11. až 17. listopadu / Centrum Živá voda v Podkrkonoší
Obě události jsou u mne na webu rudolforsag .cz pod kalendářem akcí
Pojem „okno tolerance“ rozvinul Dr Dan Siegel a pracuje se s ním v psychologii, terapii i somatické práci s tělem.