Tahle doba v nás pracuje. Nepamatuji za 10 let své terapeutické a koučinkové praxe, že by tolik vztahů bylo na hraně. Na druhou stranu lidé, kteří byli na hraně v předchozích letech jsou dnes víc v pohodě.
Pokud ty hrany využili a udělali potřebnou vnitřní práci.
Je to jako se třemi prasátky. Dvě prasátka se smějí, když třetí prasátko buduje domeček z cihel, zatímco oni si vystačí s domkem ze slámy a nebo ze dřeva. Proč se třetí prasátko tak moří? My se jdeme bavit.😉 (Na zábavě není nic špatného, pokud není únikem ze života.)
Když přijde velký vítr a chatrné domečky se zboří, dvě prasátka se obrací ke třetímu prasátku s prosbou o pomoc.
Stejné je to v osobním rozvoji a spiritualitě.
Pro běžného člověka, který žije stylem „z práce domů a k telce“, jsme blázni. Diví se, co máme s těmi svými rody, s odbouráváním tělesných bloků, s propouštěním emocí a přijímáním svých stínů.
„Bavit se s partnerkou o tom, co jí ve vztahu nevyhovuje? Ztráta času a energie, protože se stejně nic nezmění. Vstávat dřív kvůli józe a meditaci? Blbost..“
Když přijde krize – vztahová, psychická, finanční, či zdravotní – hodně lidí čeká na zázrak. Mají pocit, že by měla přijít nějaká informace, nějaký hack, či tip, který to opraví. Naše potřeba vyhnout se vnitřní bolesti – naše nechuť konfrontovat se s vnitřní a vnější pravdou – je veliká..
Je lákavé hledat nějakou zkratku. Nějaký odklad dlouhodobého řešení své situace.
Nenechte se oblbovat svou myslí, protože ta většinou nechce skutečnou změnu. Změna přijde, pokud uvidíte, že ta malá mysl je jen navyklý proud myšlenek, který tak často odmítá přijmout realitu tak, jak je.
Krize a náročné situace fungují jako očista. Zbavují nás toho, co beztak (už dlouho) nefungovalo. Nečekejte na zázrak a využijte jakoukoliv krizi k tomu, abyste se vnitřně osvobodili z pout lpění a iluzorních představ o sobě. O to nejdůležitější, o to reálné, beztak nemůžete přijít.
Ve skutečnosti fungují ty nejjednodušší věci, když jim ve svých životech dáme pravidelnou pozornost. Dostatečný pohyb a uvolněný dech. Láskyplný, fyzický kontakt s partnery, i kdyby k němu vedla cesta skrze uvolnění zadržovaných emocí.
Pozorování….Rozhodnutí neskákat už na hry své mysli. Spojení se svým hlubším jádrem. Zastavení se a prosté bytí bez cíle a snahy, kdykoliv můžeme. Nádhera probouzející se přírody kolem nás. I kdyby to byla maličká květina u cesty.
Máme svou energii, pozornost, vědomí, schopnost tvořit. Víc nepotřebujeme. Můžeme začít dnes a něco malého změnit tak, aby to udělalo dobře našemu srdci, našemu tělu, mysli, nebo duši.
Krize budou stále přicházet, protože mají svou funkci.
Můžeme jít s proudem života . Dávat na signály uvnitř a kolem nás. Otevírat se novým věcem. Dávat péči tomu, na čem skutečně záleží. Bez ohledu na vnější okolnosti máme vždy spoustu možností.
Jsme tvůrci svých životů. Naslouchejte existenci a ta vás povede. Tohle je jedinečná doba. I když to tak „venku“ nevypadá, v těchto časech se můžeme uvolnit z mnohých vnitřních stereotypů, omezení a iluzí.