Jak poznám, že dobrý? Vztahy a záležitosti, které bývaly složité, jsou najednou mnohem jednodušší, otevřenější a jasnější. Mám celkově méně myšlenek, zato když tvořím, jde to `samo` a hlavně to baví. Dovolím si s klidem zastavit a odpočívat. Druzí mne oceňují, cítím vděčnost, ale neposadím se z toho na zadek a zůstávám nohama na zemi. Přestávám mít potřebu někomu něco prezentovat, vysvětlovat nebo obhajovat. Jak poznáte vy, že dobrý?