Rád v životě experimentuji s různými nástroji osobního rozvoje. Od roku 2007 jsem v oblasti time managementu, organizace času a práce vyzkoušel nespočet technik a přístupů. Velkou inspirací mi v této oblasti posledních deset let byli a jsou Steve Pavlina, Leo Babauta, David Allen, Stephen Covey, Seth Godin a Courtney Carver.
Nějakou dobu jsem věřil, že existuje ten jeden správný přístup, který mi bude trvale fungovat. 😉 Vyzkoušel a otestoval jsem díky tomu, ve svém hledání, všechny možné extrémy. Jednu dobu jsem měl život až přeorganizovaný, od vize až po nějakých dvanáct každodenních návyků. Jindy jsem zase testoval totální intuitivní flow, plynutí s proudem a synchronicitou, kdy jsem neorganizoval téměř vůbec. Pak byla řada variant někde „mezi“.
Svatý grál není
Nakonec jsem zjistil, že nenajdu svatý grál. Každé životní období potřebuje něco jiného. Podmínky se stále rychleji mění. Když se sebou hluboce vnitřně pracujeme, tak se mění i náš charakter, vidění světa, temperament…a s tím se mění metody, nástroje a techniky, které v životě používáme. Někdy se taky potřebujeme na všechny techniky a nástroje vyprdnout a jen být.
Jsem rád, že mám zkušenost se vším možným a tak mohu ze svého „klobouku“ vytáhnout to, co v přítomnosti vyžaduje moje srdce a životní situace. Je to hodně i o pravdivosti k sobě. Poznat, kdy si mám dát prostor k odpočinku a kdy je naopak čas zabrat, protože jsem právě hodně líný. Nebo si přiznat, že se bojím do něčeho „říznout“, posunout se na další vnitřní a vnější level.
Jednoduché věci fungují často nejlépe. Osekejte něco na naprostý základ a můžete se dostat k esenci a účinnosti. Je jedna jednoduchá technika, která se mi v minulosti osvědčila a na kterou jsem načas zapomněl. Pak mi ji opět připomněl dobrý kamarád skrze metodu Pomodoro, která vychází ze stejného základu.
Pro mě je tohle hodně účinná záležitost a pomáhá mi, mimo jiné, oddělit pracovní čas od osobního. Nacházet víc rovnováhy v životě. Nenechat se strhnout internetem a sociálními sítěmi, když se potřebuji intenzivně koncentrovat na něco důležitého. Zaměřit svou energii jedním tvůrčím směrem a dělat v jeden čas jednu věc pořádně. Tohle je velká výzva pro řadu lidí, kteří pracují na volné noze. Mnoho času nám uteče, ani nevíme kde a den se jakoby „rozplizne“. Každopádne tato metoda je výborná i do klasického pracovního prostředí, když máte alespoň určitou míru svobody v tom, jak si zorganizovat svou práci.
Méně je více
Metodě pro sebe říkám „Méně je více“ a má tři části:
- Soustředěná práce. Nastavte si odpočet (na hodinkách, mobilu, kuchyňské minutce,..) na 20 až 60 minut. Tento časový úsek plně věnujte jednomu úkolu. Ať už se jedná o práci na vašem projektu, vyčištění emailu, úklidu domácnosti, tvůrčímu procesu,.. Velmi důležitá je příprava. Zajistěte, aby vás nikdo nevyrušoval, dejte si mobil na tichý režim nebo letadlo. Vypněte internet. Abyste se po celý časový úsek mohli věnovat tomu, co je pro vás důležité a vaše pozornost nebyla odváděna jinam. Experimentujte s tím, jaký časový úsek je pro vás vhodný. To se může lišit pro různé typy lidí a pracovních úkolů. Např. mně vyhovují kratší časové úseky na 30 minut, pracuji vědomě, s větší energií a i za půl hodiny udělám hodně. Výborný pocit. A zjistil jsem, že čtyři půlhodinové bloky odkládám méně než jeden dvouhodinový. 😉
- Pauza. Ta je nesmírně důležitá. Dovolte si hned po práci totálně vypnout aspoň na 5 – 15 minut. Opravdu relaxujte. Dýchejte. Pusťte si hudbu, protáhněte si tělo. Jděte si udělat něco malého k jídlu. My jsme často během dne v trvalém napětí, které si ani neuvědomujeme. Tohle je výborná prevence. Budujeme si opět prospěšný návyk naprostého uvolnění. Více v předchozím článku.
- Opakujte. Nastavte časovač a dejte další blok. Tímto způsobem si můžete dát třeba tři čtyři koncentrované bloky a pak si dát větší pauzu. Třeba na půl dne, kdy zavřete počítač a vypnete telefon a půjdete s dětmi do lesa. 😉 Ještě když jsem byl zaměstnanec, tak jsem takto udělal práci, kterou kolegové měli na sedm osm hodin, za nějaké tři hodiny. Hodně je to také o tom, čemu tu soustředěnou práci věnujeme. Někdy děláme kompromisy a věnujeme se v práci nebo osobním životě něčemu, co je jen „dobré“, když bychom se mohli věnovat něčemu, v čem je mnohem víc života. A být celkově i víc motivovaní. I když jsme zaměstnanci a máme nějakou pracovní náplň, tak máme vždy možnosti, jak se posunout dál do proudu života. I kdyby to mělo být za cenu náročné diskuze se šéfem. Nebo výpovědi. 😉
Pro některé z vás tohle možná bude působit trochu roboticky. Před pár lety jsem si říkal, že jsem již spirituálně dál a budu jen ve flow…a teď se k těmto jednoduchým věcem opět rád vracím. Je škoda vylučovat něco ze života. 😉 Každopádně pokud do toho půjdete, tak buďte důslední a dodržujte pravidla, která jste si sami nastavili, jinak to nemá moc smysl. S praxí se přínos tohoto přístupu bude prohlubovat.
Je mi jasné, že jsem tímhle neobjevil Ameriku. Všichni ti autoři jmenovaní v prvním odstavci s tímto nějak ve svých životech pracují nebo pracovali. Někteří jistě s tímto nástrojem máte své zkušenosti. Řada klientů, kteří ke mně přichází, ví, že tyto jednoduché metody jsou. Málokdo je však opravdu dělá. Zdá se, že raději hledáme ty svaté grály. Bojíme se změn a raději trpíme, hlavně když to je ve „známém“.
Co vám v praxi funguje? Jste ochotni tuhle metodu na pár týdnů vyzkoušet? Na vlastní kůži zjistíte, co vám to přineslo..