V současnosti je mnoho synů vychováváno jen ženami. Otec je mnohdy popřen a muž je doslova zahlcený ženstvím. Synové zůstávají ve sféře matky ještě dlouho poté, co dospějí. V jeslích, mateřských, základních a středních školách dominují ženy a to jen posiluje „vnitřní ženu“ mužů. Na nevědomé úrovni muž pod silným ženským vlivem vlastně ženy odmítá. Nemá pro ně příliš pochopení a soucitu. To se mu pak vrací od žen zpět.
Bert Hellinger konstelačně (prakticky) objevil, že když muž najde cestu zpátky ze svému tátovi, najde mnohem víc pochopení i pro ženy. V duši muže se vyrovná působení otce a matky. A s tím najde muž klid, který mu tak dlouho chyběl..
Takový muž pak mnohem lépe dokáže využívat mužských kvalit: přítomnost, zaměření na realizaci, schopnost si ustát životní situace. A má i rozšířený arzenál kvalit ženských: např. pronikavou intuici a empatii, schopnost jít s proudem a nechat dozrát některé záležitosti, místo tlaku.
Funguje to i obráceně. Žena se může přiklonit na stranu otce a mít silnějšího vnitřního muže. Pak si často bude hledat muže, který má v sobě silnější ženu. To je pro ni bezpečnější, to má pro ni větší náboj. Intuitivně hledá to, co jí tak chybí.
Ženy mají v tomto ohledu jistou výhodu, že jejich přechodové ženské rituály jsou dané přírodou. S prvními měsíčky, s těhotenstvím a porodem nachází cestu ke svému ženství.