Lidé žijí vedle sebe a přesto v různých světech. Sami si tvoříme své ráje i pekla. Naše pozornost je selektivní podle toho, čemu věříme. Pro všechno najdeme argumenty v souladu s tím, jak se díváme na svět.
Když jste Franta, který nevěří ve vnitřní změnu lidí (ani sebe), budete všude kolem sebe nacházet potvrzení, že to tak je.
Donedávna se vědecky věřilo, že člověk se na vnitřní úrovni nemůže příliš změnit. Věřilo se, že mozek nemá schopnost regenerace a po narození nám mozkové buňky už jen odumírají. Věřilo se, že máme minimální schopnost změnit zajeté dráhy mozku, když jsme dospělí.. Myslelo se, že jsme stroje, které se řídí návyky naučenými v dětství a dospívání.
Kdo uvěřil, ten to tak měl a ani se nepokoušel o nějaké zásadní změny, pokud ho k nim život nedotlačil.
Pak přišel pojem „neuroplasticita“. O té se ještě před pár desítkami let neučilo ani na medicíně. Dnes se už ví, že mozek má ohromnou schopnost se během života obnovovat, vytvářet nové buňky a s nimi i nové spoje.
Jinými slovy, můžeme přepsat staré dráhy a vytvořit si nové i ve čtyřiceti.
Proces prospěšné změny
Na první místě je vždy uvěřit ve vnitřní změnu. Když ke mně přijdete na konstelace a nevěříte, že můžete něco změnit, nebo z nějakého důvodu prostě nechcete, tak vám nepomůže žádná konstelace. Chcete-li být oběť, nepomůže vám nic. Když naopak pootevřete dveře, mohou se dít zázraky. Pak můžete využít podporu, která se nabízí.
Dovolíte si uvidět sami sebe a pochopit, kde se zbytečně omezujete. Je to očistné. Přináší to AHA momenty a příliv nové energie, kterou můžete využít pro změnu.
Postupně objevujete nové úhly pohledu na život a s nimi i nové konkrétní způsoby jak se zachovat v některých životních situacích.
A nakonec je to o vytrvalosti a důslednosti, abychom dali dostatek času našemu mozku a našemu tělu, aby mohly být přepsány naučené dráhy, které nám neslouží. Je to o tom potvrzovat svá nová rozhodnutí zas a znovu.
Příklad
Jste bez energie, potýkáte se s psychosomatickými problémy a život vás netěší. Rozhodnete se pro změnu, protože už nemáte co ztratit. Nevidíte, co konkrétně měnit, ale zkousnete své ego a najdete podpůrnou skupinu, terapeuta, nebo kouče, se kterým rezonujete a můžete důvěřovat.
Skrze vnitřní práci postupně vidíte, že jste se dlouhodobě potlačovali a dovolovali jste druhým, aby překračovali vaše hranice a jednali s vámi jako s hadrem. Teď vidíte, že potřebujete konečně říct NE. Potřebujete to udělat pro sebe. To, co vám přišlo dlouho tak sobecké, je najednou jasné jako facka.
Zatím si neumíte moc představit, že to NE skutečně řeknete a budete si za ním stát.
Celé vaše tělo se brání, když to NE poprvé říkáte. Jdete v rozporu se svými vyjetými dráhami, které se utvářely celé roky.
Vaše okolí má také své zajeté dráhy a vy teď nespolupracujete. To vyvolá pravděpodobně bouřlivou reakci.
Hodí se podpora zvenku, tohle je nakonec smysl podpůrných skupin. Podpořit vás, abyste nepodlehli svému vnitřnímu soudci a tlaku zvenku a nesklouzli do starých drah svého chování. V těžkých momentech je to tak lákavé..
Když vydržíte dostatečně dlouho, tak se nové dráhy uchytí natolik, abyste již nemuseli vynakládat vědomě pozornost, svou vůli a energii.
Prošli jste konkrétní změnou a to nové je pro vás po čase zcela automatické. Je však třeba dokončit celý proces, aby se uchytil takříkajíc „ve hmotě“. 😉
Je to jednoduché? V principu ano, v praxi je to náročnější.
Stojí to za to? Určitě. Protože v sázce není nic menšího, než váš život.