Jsem vděčný za naši společnost, ve které se různým lidem mohou líbit i nelíbit různé věci a mohou to svobodně vyjadřovat. V ezoterických (i jiných) komunitách někdy převládá názor, že by se nám všem měly líbit stejné věci. Někdy se to dopředu očekává a poukázat na nějaký nedostatek, třeba v rámci jinak fajn zkušenosti, někteří berou jako kacířství…a kažení ultraspirituální nálady a pospolitosti.  Už jen proto, že dostane něco např. nálepku „duchovní“, tak to přece není impulz k tomu, aby se nám to povinně líbilo (celé).

Rozbořte vnitřní přesvědčení, že „Ukazovat na stinné stránky se prostě nemá“. To vede k popření se, které stejně jednou vybublá na povrch. Život má mnoho odstínů, užijme si, co nám vyhovuje. A učme se i z těch kontrastů kolem nás, které nám ukazují, co by šlo jinak.

Ano, dívat se v sobě, proč ve mně něco vyvolá určitou reakci..a současně se nebát mít nepopulární názor i navenek, když to je v dané situaci moje vnitřní pravda.

A říkejme to nahlas, to hezké, i nehezké. Je to cenná zpětná vazba pro ostatní, kteří by bez toho třeba byli moc ulítlí. A nebo by nebyli tak dobří v tom, co dělají, pokud jde o profese. Říkám si jako lektor o zpětnou vazbu svým klientům, bez ní bych byl do určité míry slepý a připravoval bych se o možnost profesně a lidsky růst.

Jo, někdy, když jste otevření, je to zraňující. Součást zrání. 😉

Howgh