Podívejte se na moudré učitele 20. a 21. století: Jiddu Krishnamurti, Ramana Maharshi, Osho, Eckhart Tolle, Mooji, Rupert Spira,.. V jejich slovech je potrava pro naši mysl. Pochopili, že naše mysl je něčím, bez čeho bychom se v této době tak úplně neobešli. Neustálý tok myšlenek současně může být i neprostupným vězením, žroutem životní energie a zdrojem omezeného pohledu na svět. Mysl se snaží na všechno přijít, uchopit, kontrolovat, vyjasnit. Mysl je zcela v pořádku, jen nesmí být naším pánem.
Mysl je skvělým nástrojem, když víme, že nejsme svou myslí. Jsme vědomím, které je za / nad myslí a to je nekonečně moudřejší, než kdy naše mysl může být. Toto vědomí v mysli není a nikdy nebylo, není její součástí. Řada vědců se snažila v moderní době přijít na to, kde je naše vědomí uložené. V mysli jej nikdy nenašli. Nenašli jej ani v těle. A že se snažili. Co když se tělo i mysl naopak nachází uvnitř vědomí? To je úhel pohledu, ze kterého se na svět málokdy podíváme. Přesto z tohoto pohledu přistupují k životu osvícené bytosti. S takovým pohledem na život se žije ve větší lehkosti, beze strachu a s větším pochopením pro celek.
Jsme tak srostlí s přesvědčením, že já jsem tohle tělo, tahle mysl, že nás ani nenapadne, že by tomu mohlo být jinak. Jediné, o co se můžeme opřít, je naše smyslová zkušenost a nemáme žádný důkaz, že vědomí je limitované naším tělem. Naopak zde jsou zážitky klinické smrti, které ukazují na nezávislost vědomí na těle a mysli a které nelze rozumově, moderní vědou uspokojivě vysvětlit.
Když věříte, že jste svým tělem, nebo myslí a současně to je chybná víra…tak jakékoliv další úvahy, které stojí na chybném základě, budou zcela logicky také chybné. Když takto žijete desítky let, je těžké přiznat si, že byste se mohli takto mýlit.
Chce to hodně velkou sebereflexi a otevřenost, abyste přijali, že nějaký koncept byl řadu let mylný. Pak se vrátit na začátek a jinak.. Velikáni historie, např. Leonardo Da Vinci tohle dokázali. (Doporučuji jeho životopis, který vychází z tísíců stran jeho deníků, jeho děl, výpovědí jeho současníků,..)
Proč tolik slov?
Zpátky k učitelům. Napadlo vás někdy, proč ti velcí učitelé tolik mluví a stimulují naši mysl? Když sami ví, že to není o myšlení, ale o bytí? Protože dokud má člověk tisíce a tisíce myšlenek za den a mysl mu zcela dominuje, tak nejsnazší cesta k němu je právě přes mysl. A když použijete slova šikovně a najdete způsob, jak mluvit o věcech téměř nepopsatelných slovy, tak se mysl dříve či později dostane do úzkých. Dostane se na svoje hranice a nakonec může kapitulovat..
…v ten moment přijde prožitek za myslí.
Možná jen na chvíli, ale vy máte pocit, jako kdyby to byl nekonečný moment. Najednou jste čiré vědomí a uvědomíte si, že jste čirým vědomím byli vždycky. Jste si vědomi své pravé podstaty. Satori. Přijde lehkost a nadhled i vhled.
Nesnažte se tedy své mysli zbavit. Tím ji jen budete posilovat. Použijte její vlastní zbraně, aby se mohla stát nástrojem, kterým vždy byla.
Ostatně, existuje něco jako mysl, entita, nebo je mysl prostě proudem myšlenek, které se neustále mění?
Ticho mezi slovy
Zatímco zručný učitel mluví, naše myšlenky se to celé snaží vymyslet, uchopit pro sebe, rozvinout a udržet. Tím se mozek zabaví. Současně však působí něco mnohem podstatnějšího, než slova.
Je to ticho mezi slovy. Energie v prostoru.
Ty dlouhé pauzy mají svůj smysl. Čas se vždy na chvíli zastaví. My se postupně uvolňujeme a jsme mnohem víc přijímající. Věřím, a dlouhodobá zkušenost mi to potvrzuje, že lidé se od sebe učí jinak než informacemi předávanými slovy, nebo ukázkami metod, technik, atd. Samozřejmě je tady i tento rozměr, ale k té skutečné výměně dochází na hlubší úrovni.
Nikdy se nedívejte na metody, techniky a životopis učitele, vnímejte, jestli vás to k němu táhne a jestli chcete být intuitivně v jeho přítomnosti.
Věda potvrzuje, že jsme především energetické bytosti. Máme nějaké aurické pole, které již na začátku dvacátého století bylo možné vyfotit (viz práce Nikoly Tesly). Tehdy černobíle, dnes to jde již barevně. Ve svém energetickém poli neseme celou svou životní zkušenost. Naše schopnost být ovlivňuje výrazně i toto naše energetické pole. Schopnost být je trochu protimluv (spíš jde o uvolnění do prostého bytí), ale řekněme, že když jste schopni žít v přítomném okamžiku, nejste ztraceni neustále ve svých myšlenkách, v minulosti a budoucnosti, tak i celé vaše tělo bude více uvolněné a budete mít jiné „vyzařování“ uvnitř i navenek. To prokázaly vědecké výzkumy na dlouhodobě meditujících lidech, kteří měli na encefalogramu výrazně jiné hodnoty než „bežný“ člověk, který žije mnohem víc v časových konceptech.
Určitě máte zkušenost, že vám vedle někoho bylo velmi dobře. Cítíli jste se dobře s jeho energií, neumíte to vysvětlit, prostě to tak je.
Pokud jsme energetické bytosti, naše energetická pole se navzájem ovlivňují a pravděpodobně si mezi sebou předávají samy od sebe informace. Řekněme, že tohle je skutečná podstata mimoslovní komunikace. 😉 Když jste s někým, kdo má, obrazně řečeno, velké vyzařování a žije vědomý život (vědom si své skutečné podstaty, toho, že je vědomím, za tělem a myslí), tak vás to může v pozitivním smyslu slova ovlivnit. Váš vnitřní oheň se může víc rozhořet.
Přiložte doutnající poleno k dalšímu, které již hoří jasným plamenem a dříve nebo později budou obě hořet podobně jasně.
A proto v důsledku nezáleží na tom, co se děje, když jste s Mistrem. S člověkem, který ví, kdo je. A žije svůj život v souladu s podstatou. Nezáleží moc na slovech, na technikách, ani metodách. Stačí s ním, nebo s ní být v tichu. Co jste schopni přijmout, to přijmete a integrujete do svého života. Respektuje se stupeň vývoje každého jednotlivce a mistři nikomu nic netlačí. Tady ani nehraje roli čas a prostor. Vědomí není omezeno těmito koncepty. Když chcete, zajeďte si na satsang, ale stejně tak dobře vám může zafungovat i webinář na dálku. Nebo když si pustíte nějaké starší video, nebo jste s fotkou a jen tak si dýcháte a jste otevření.
Ostatně energetické vyzařování mají i další živé bytosti, kameny,..opět je to něco, co se dá otestovat osobní zkušeností. Pokud jste jen trochu vnímaví a sednete si na hodinu na dvě pod mohutný strom, budete vnímat ten rozdíl před / po. Nebo si pod postel dejte kameny a uvidíte, jestli se vám bude spát jinak. Na jaře se aktivuje energie všude kolem nás a není možné, abychom tím nebyli ovlivněni. Jsme součástí celku.
Čas mistrů skončil?
Často se dnes mluví o tom, že skončil čas učitelů a že si máme sami sobě být mistry. Po tisíciletí existoval koncept mistra a žáka a nevidím důvod, proč by tomu nemělo být i nadále. Je to stále součástí nabídky a nač se omezovat. Nakonec všichni se od sebe učíme navzájem. Mnohdy aniž bychom to věděli. Dalo by se říct, že vědomí se učí samo od sebe navzájem. Můžete být zrovna ve fázi, kdy je dobré jít po svých a učit se jen ze své osobní zkušenosti. A pak může přijít fáze jiná. Každý máme v sobě jiný mix a určujeme si sami rovnováhu ve svém životě.
Co si z toho odnést?
Chápu, že pro mnohé z vás mohou být věci zmíněné v tomto článku trochu radikálními koncepty. Stejně jako v předminulém článku Moudrost Siddharthy vás tedy vybízím, abyste dali na svou vlastní zkušenost. Pokud jste většinu života (zcela pochopitelně, protože to je součást podmínění společnosti od útlého dětství) žili s přesvědčením, že jste tělo a/nebo mysl. Celá naše vědecká společnost vychází z hmotného pohledu na svět, z předpokladu, že vědomí je ve hmotě. Co když je naopak iluze hmoty ve vědomí? Když se vám nabízí jiná perspektiva, tak ji můžete začít postupně zkoumat. Prostě se otevřete novému názoru a sledujte, co se stane. Párkrát za den se můžete zeptat sami sebe: „Jsem vědomý/í?“ Pokud si uvědomíte, že máte nějakou energii, tak ji můžete začít vědomě cítit a nechat se jí vést.
Jestli se ve svém životě budete cítit celkově lépe, nebo dokonce šťastně…více míru, více pohody, více lásky, možná je to správný směr. 😉