Vděčnost za včerejší den
„Řídím se vnitřním vedením. A vnějšími signály. Mám úplně krystalicky jasný záměr. Tvořím. A pak to naprosto spirituálně pustím a nechám pracovat.“ 🙂
Tak to je ideální představa. Realita bývá jiná..
Umím se na něčem pěkně zaseknout.
A investovat se víc, než je zdrávo. Protože mi hodně záleží na tom, aby vše klaplo. Obzvlášť když se to týká vícero lidí a nějakého dlouhodobějšího záměru na kterém mi záleží.
Včera jsem si udělal prostor, abych se věnoval Nebe na Zemi a podpořil nerozhodnuté a potenciální nové účastníky. Takže jsem plánoval udělat hafo věcí.. 🙂
Místo toho se vše sešlo tak, že náš Kuba nešel do školy. Iva měla individuální terapii a další program. A já svou „domácí kancelář“. 🙂
Nevím, kdy Kubovi naposledy něco bylo, aby nešel do školy, tak jsem to chvíli zpracovával.
Zkrátím to.. Nakonec jsem neudělal téměř nic.
Tedy kromě čtení Kubovi. Společného povídání. Koukání se spolu na National Geographic. Vaření. A klimbání s Kubou v posteli.
Když se za tím dnem ohlédnu, tak teď cítím vděčnost za to obyčejně neobyčejné sdílení. Sdílení otce se synem. Vděčnost za svobodu v životě rozhodovat plně o svém čase.
A do toho od vás přichází celý den přihlášky na cyklus Nebe na Zemi. Dnes se vás přihlásilo víc, než za předchozí týden dohromady.
🙂 Asi tak. 🙏 Děkuju.