Některé venkovní rituály přináší něco nepopsatelného. Navždy zůstanou v srdcích těch, kteří se jich účastní. O víkendu se v Loutí uskutečnil Rituál Zrcadel a Bran, který si zaslouží uctít.
Když přišel čas, po delší meditační a konstelační přípravě, uváděl jsem postupně muže a ženy do samotného rituálu.
Pomalu jsme ~ vždy ve dvou ~ stoupali k přírodnímu háji, tvořenému ze dvou mohutných dubů, které ve své majestátnosti shlíží na celé údolí.
Tyto stromy mají svůj vlastní chráněný prostor. Když přicházíte k nim a nasloucháte, všechno se uvnitř ztiší a vy jste ve spojení s moudrostí samotné existence.
Jak jsme se přibližovali ke vstupní bráně, vlny energie procházely celým tělem.
Někdy u žen a mužů dozrál vteřiny před začátkem záměr pro průchod rituálem. Jindy se člověkem rozlilo „děj se vůle boží“ & uvolňuji se s důvěrou do přítomnosti..
Nejprve jsme stoupali při svitu zapadajícího Slunce. Sluníčko postupně zapadlo za blízký kopec, vyšel veliký měsíc a dubový háj byl osvícený pochodněmi, které označovaly cestu samotným rituálem.
Pokračovali jsme až do půlnoci.
V tom čase proběhlo mnoho dávání a přijímání.
Často nečekanými způsoby, které jsou nám obvykle skryté do posledního momentu.
Když si dovolíme vydat se na cestu do neznáma.
Objevujeme hlubší dimenzi prožívání.
Vděčnost.
Za sílu a moudrost přírody.
Za to, že lidé se stále více otevírají sobě & životu.
Za dar této práce.