Hans Zimmer. Helen Mirren. Neil Gaiman. Jane Goodall. Armin Van Buuren. Gordon Ramsay. David Sedaris. Werner Herzog. Martin Scorsese. Bob Iger. Jodie Foster. David Attenborough. Steve Martin.
Poslední měsíc čerpám hojně inspiraci od těchto umělců a tvůrců. Dělají práci, která přináší hodnotu, inspiraci a radost velkému množství lidí. Nikdo z nich mne nemusí přesvědčovat, že je to i celkem dost baví. Je to vidět v jejich očích. Je to znát za slovy, když sdílí své současné projekty. A vize a plány do budoucna.
Nepřijde mi, že by jim až tak šlo o výsledky. Spíš jim jde o každodenní proces. Stále se učí něco nového. Jsou na svém místě.
Spolupracují s dalšími lidmi, kteří to mají podobně. Vypadá to, že každý den se posouvají o kousek dál. Mnozí z nich mají nadhled a hravý přístup. A přitom ze sebe dávají to nejlepší. Jsou vděční, že mohou sdílet. Miliony lidí vnímají jejich tvorbu a energii a nechají se inspirovat.
Mnozí z nich si prošli náročnými fázemi ve svých životech. Znají dno stejně dobře jako vrchol. Postupně našli způsob, jak To propojit.
Co je třeba propojit?
Mám takovou praktickou teorii, která vychází z mé praxe s klienty.
Jedna věc je slyšet volání a inspiraci své Duše. Mnoho mých klientů velmi dobře ví, co jim jejich duše říká. Mnohdy vědí, jaké jsou jejich sny, vize a představy. Jejich duše často sestoupila až do srdce a jsou s ní v kontaktu.
Aby se však naše vize, naše sny projevily plně v realitě. Aby získaly fyzickou podobu…je třeba, aby naše duše takříkajíc „prošla celou vertikálu“ našeho těla.
Aby duše sestoupila skrze nás až do kontaktu se Zemí. Aby zakořenila. A tady je kámen úrazu. Pro mnoho lidí existuje zdánlivě nepřekonatelná propast mezi tím, co na úrovni duše ví a cítí…a mezi tím, co v realitě tady na Zemi žijí.
Ví, jaké by mohli mít vztahy, jakou práci, ale žijí často něco úplně jiného..
Když naše duše zakoření, tak mohou vznikat krásné věci. Velké i malé. Pak jsme skutečnými Spolu-Tvůrci tady na Zemi.
Aby naše duše zakořenila, tak světlo naší duše potřebuje sestoupit do břicha a níž. Potřebujeme vnést světlo i do temných částí sebe sama. Tam, kde jsou části nás, které jsou dětské, někdy zamrzlé, nekontrolovatelné a emocionální. Ty stejné části jsou také nekonečně hravé, spontánní a živé.
Potřebujeme konečně zdravě „propustit“ své rodiče a stát se rodičem sami sobě.
Až když najdeme způsob, jak propojit to vysoké i nízké v sobě. Až když si uvědomíme, že to nízké v nás není méně, tak se mohou dít zázraky. Duše a dítě v nás se potřebují konečně spojit. Božská inspirace a přízemní dětská hravost se spojí.
Každý člověk během života touží najít ten svůj klíč pro vnitřní rovnováhu a spolupráci základních složek v sobě. Každý, obrazně řečeno, objevuje, jak v sobě spojit Nebe se Zemí.
Je to klíč, jak být v síle. Jak žít svou inspiraci a tvořivě a s láskou ji žít v každodennosti. Ve svých vztazích. Ve své práci. V prostém Bytí.
Když se podíváte na tvůrce v úvodu tohoto článku, tak zjistíte, že mnozí ten svůj klíč našli. Nemusí nikoho přesvědčovat, jejich energie, jejich tvořivost, mluví za ně.
Nemusíme být slavní. Můžeme tvořit malé věci pro málo lidí. Je tady čas, kdy jednotlivci mění svět. Sebe-poznáním a vnitřní transformací v každodenních životech..
Tento víkend je tady první víkend Nebe na Zemi – Plním si své sny. A bude právě o tomto. Prakticky a prožitkově vás podpoří, abyste žili své vize, sny a vnitřní inspiraci v každodennosti. Pokud přišel váš čas, jste srdečně zváni. Máme ještě volná místa. Všechny informace najdete na odkaze níže.