Respektování (podzimního) cyklu

Venku je podzimní pošmourno, sychravo a mokro. Svět ztichl, slyšet jsou jen kapky deště, vítr narážející do oken, auta projíždějící kalužemi po silnicích. Je to taková pěkná, trochu klaustrofobní, deka. Vrací nás to zpátky. K sobě. A my máme svoje návyky, jak se...

Kontakt s věčností

Moc rád chodím s Kubou na procházky po přírodě. Je v tom pro mě něco ryzího, co na určité úrovni hodně potřebuji, co mě vede do vděčnosti za to, co je. Jen my sami dva, táta a syn. Zpravidla to funguje tak, že nedám dopředu cíl naší cesty a prostě vyjedeme na kole...

Nepochopená tantra

“Co děláš?“ ptá se mě dávný kamarád z vejšky, se kterým jsme se neviděli řadu let. Když jsme se potkali naposledy, měl jsem za sebou zajímavé místní i zahraniční pracovní zkušenosti a stoupal jsem po korporátním žebříčku v nadnárodních firmách v rozvíjejícím se oboru....

Moje cesta do přítomnosti

(článek vyšel ve slovenském časopise Vitalita) Roky chci začít psát blog, roky to vědomě odkládám. Ale už to nejde, dneska je prostě ten den na první článek. Nikdy jsem to necítil líp.. Přílišná snaha Dnes za sebou totiž vidím zcela jasně ta dlouhá léta mého...