3 důvody pro (pravidelnou) meditaci

1 Spokojený a naplněný život

Když jsme vědomí tady a teď, tak si užíváme toho, co nám život přináší. Máme mnohem víc důvodů k vděčnosti, protože skutečně vidíme svět okolo nás. Vnímáme, co je opravdu důležité.

Umíme se vypořádat s náročnými situacemi, aniž bychom přidávali drama a zbytečně se vyčerpávali. Méně času trávíme ve výčitkách, co jsme mohli udělat jinak. Nebo v obavách z budoucnosti a neúspěchu.

Díky tomu, že jsme více přítomní a vnímaví, dokážeme navazovat hlubší vztahy s blízkými lidmi kolem nás. Objevujeme sami sebe a zbavujeme se omezujících vzorců chování.

2 Fyzické zdraví

Meditace a praxe všímavosti zlepšuje celkové fyzické zdraví. To co je ověřené tisíciletou praxí je dnes potvrzené i vědecky.

Meditace snižuje krevní tlak, přináší úlevu od stresu, pomáhá se srdečními onemocněními, přináší úlevu od chronických bolestí, zlepšuje spánek a pomáhá se zažíváním.

3 Mentální zdraví

K meditaci a všímavosti se dnes obrací mnoho terapeutů při práci se svými klienty. Jsou totiž neocenitelné, pokud jde o léčbu deprese, závislostí, poruch stravování, partnerských konfliktů a úzkostných stavů. Jinými slovy řečeno, meditace a všímavost v kombinaci s terapií pomáhá řešit psychické problémy přímo u zdroje.

Pojďte se přidat..

Právě dojíždíme první meditační cyklus a rovnou navazuje nový. Pokud byste se rádi pravidelně věnovali meditaci s podporou lektora a skupiny, právě teď je jedinečná příležitost.

Věnuji se meditaci pravidelně od roku 2007 ve své osobní praxi.

Jednotlivce a skupiny podporuji v meditační praxi a praxi všímavosti od roku 2012. Za tu dobu jsem pracoval se stovkami klientů ročně.

V loňském roce jsme si ověřili, že to celé slušně funguje i přes ZOOM.

Pokud cítíte, že byste rádi prohloubili své každodenní prožívání, napojili se na vnitřní pramen radosti a tvořivosti, posílili své fyzické a psychické zdraví, jste srdečně vítáni.

Meditujeme každý čtvrtek od 18:20.

Je prostor na vaše dotazy k meditační praxi a praxi všímavosti (mindfulness).

Přihlášky najdete v kalendáři akcí.

Bez ohledu na vnější podmínky

Na fyzické, mentální a emocionální úrovni to stále mohou být náročné dny. A intuitivně – uvnitř – stále více převládá pocit, že vše se děje, jak má. Ohlazuje nás to letos jako kameny v řece a ten proces dál a dál pokračuje.
Víc a víc nás to nutí do toho, abychom se vzdali kontroly nad životem.

Abychom propustili věci, které stejně neudržíme. Abychom nechali jít záležitosti, jejichž držení nás stojí příliš mnoho.


Když o něco přijdeme.. Máme úžasnou možnost uvědomit si, co všechno zůstává. Není toho málo. 🙏❤️


Děkuji za všechna setkání, osobní zkoušky a uvědomění tohoto roku. Vím, že se to vše děje, abychom uviděli, kolik síly, moudrosti a lásky v sobě všichni nosíme.


Nejprve náročné životní situace vnímáme jako nepřízeň osudu, nebo jako spojení sil proti nám.


A pak vidíme, že to prostě byla příležitost otevřít se zase životu ve všech jeho proměnách. Příležitost zazářit svým světlem. A nechat je zářit pro radost a inspiraci sobě i ostatním.


Bez ohledu na vnější podmínky.

Konec Sebe-uvěznění

Když se dokonale chráníme, nikdy nemůžeme vyrůst. Dnes už se nepotřebujeme (ve většině částí světa) chránit před tím, že nám někdo fyzicky ublíží.

A tak ta nejstarší část našeho mozku chrání se stejnou vervou naši (uměle vytvořenou) osobnost, naše zranitelné city a představy, které o sobě máme.

Výsledkem je psychologické vězení, které jsme si sami vytvořili. Už ani nevíme, že tady to vězení je. Obzvlášť když ve stejném vězení je většina populace.

Je tady jen vzdálený pocit, že nám „něco“ důležitého v tom našem životě chybí.

Živost. Vnitřní růst. Radost z objevování.

V jádru své bytosti ochranu nepotřebujeme. Jedinou cestou ke vnitřní svobodě je celistvost. To ale znamená, že v nás není žádná část, kterou odmítáme. Kterou někam zavíráme před sebou a před ostatními.

Až když dovolíme všem svým částem být, tak jak jsou, tak odstraníme vnitřní schizofrenii. A pomine důvod chránit se.

Naše psychika, která je většinou rozdělena na mnoho nesourodých částí, potřebuje být vystavena „světlu“ našeho vědomí.

Celá a bez rozdílů. Bez preferencí. Tak jak je.

Věci se mohou přirozeně měnit, když ustane náš tlak na změnu. Může to být nepříjemné? Podívat se na to, co bylo tak dlouho neviděno a nepřijímáno?

Může to přinést emocionální bolest? Nepochybně. Proto mnoho lidí nejde do hloubky meditace, ani do praxe všímavosti.

Je snazší říct si, „to pro mě není“, nebo „to je složité“, či „příliš spirituální“.

Než si přiznat, že ve skutečnosti prostě nechci zažít (dočasný) nekomfort, který to uvnitř přinese.

Skutečně se podívat uvnitř sebe do sebe – to ohrozí naše představy o sobě, které jsme dlouho a pečlivě udržovali.

A tak si raději nadále udržujeme své vězení, protože na to jsme alespoň zvyklí.

Ten dočasný nekomfort je však jen malá cena za svobodu, vnitřní klid a mír.

Malá cena za to, že jsme konečně objevili pravdu o sobě.

A teprve když skutečně poznáme sebe, můžeme poznat okolní svět.

Změny nabírají na rychlosti a intenzitě

Neochvějně věřím, že současné okolnosti povedou k vnitřní transformaci mnoha lidí a komunit. Povedou k dalekosáhlým změnám, které se projeví na úrovni celé společnosti.

Někdy je to bolestný proces, ale tu bolest prožívá především naše osobnost – naše ego – které se nechce pustit svých zažitých a ověřených jistot. Nechce se pustit, protože je ovládáno strachem, nekonečným lpěním a tužbami. Nechce se pustit, i když to přináší spoustu utrpení.

Náročné procesy v sobě vždy nesou ovoce. Přináší náhled na život, který vychází z přirozených zákonitostí. Náhled, který zahrnuje více lehkosti, důvěry a uvědomění. Jsme součástí celku, jsme součástí přírody. Nejsme jen toto tělo, tato osobnost, myšlenky a emoce.

Jsme neoddělitelnou součástí něčeho, co to vše přesahuje. A to něco má přirozeně mnohem víc tvořivosti, lásky a síly, než jsme si kdy na úrovni své mysli a osobnosti dokázali představit.

Věci, které se dějí na druhé straně planety nás dnes již přímo ovlivňují.

Jsme propojeni mezi sebou, jsme propojeni se vším, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Nejde si již hrát na osamělé ostrůvky, názorové bašty a znepřátelené kmeny.

Život má úžasnou schopnost rozmetat malicherné hry, které vychází z malosti a omezenosti.

Tím, že před nás postaví něco většího než jsme my.

Něco co vyžaduje pravdivost, upřímnost a spolupráci všech.

Pak můžeme vidět absurditu toho, co už nějakou dobu nefunguje.

Vše se zrychluje, změny nabírají na intenzitě. Jistoty se jedna za druhou hroutí. Jde jen plynout s proudem, řešit přítomnost, pracovat se svou energií.

A nacházet úhly pohledu, které vychází ze soucitu, laskavosti, lidskosti a tvořivosti. Brzy se završí letošní cyklus seminářů Nebe na Zemi. Věřím, že se nám podaří sejít se v půlce prosince naživo.

Bude to stát za to i jako samostatný víkend.

Protože ty dva dny budou o tom, jak se osvobodit od navyklého myšlení, emocí a energetických vzorců, které nás omezují v tom, abychom své životy žili naplno. Ve světle současných okolností.

Bude to o návratu k životu ve svobodě svého skutečného Já. Bude to o každodenním spojení s naším nejhlubším bytím. Během tohoto víkendu propojíme části životní skládačky do jednoho celku, který příspívá k životu v radosti, vděčnosti a uvolnění.

I to, co změnit nemůžeme se nám může stát zdrojem síly a moudrosti. Oheň může být zdrojem utrpení a zkázy.

Jenže když „přidáme“ vědomí, dovednost, pokoru a záměr dokáže oheň tvarovat ušlechtilý kov do něčeho užitečného a krásného.

Ty jsi ten ušlechtilý kov.

Jen tomu možná nevěříš.

Možná jsi zapomněl/a..

Kdo jsi

Dokud věříš, že jsi jen toto tělo, emoce a myšlenky, tak jsi v zajetí té největší iluze. Jsi v zajetí svého pocitu oddělenosti od ostatních. Jsi v zajetí osobnosti, která byla uměle vytvořená.

To nevyhnutelně živí tvé strachy a tužby. A lpění na tom, co beztak pomine. Když lpíš na tom, co přichází a odchází, udržuješ ve svém životě utrpení.

Skutečná cesta ke svobodě je uvidět, kým jsi. Když přestaneš hledat svobodu, lásku a jistotu tam venku, tak se ti otevře cesta dovnitř.

Vše, co hledáš, již nosíš uvnitř sebe.

Stačí se uvolnit. Stačí se podívat.

Dovol svému životu..Aby se stal sdílením lásky, svobody a hojnosti.

Tvá podstata má všechny tyto kvality.

To není slepá víra.

To je osobní zkušenost každého.

Kdo se otočil dovnitř.

A poznal sebe.

Tvořím Svůj Život

Je celostní online cyklus v čase změn, který proběhne od 11.11. do zimního slunovratu 21.12. Po téměř deseti letech individuální a seminářové práce s muži a ženami přenáším ta největší uvědomění, zkušenosti a univerzální poznatky i do online formy.

Díky tomu mohu nabídnout velmi příznivou cenovku a především pravidelnou podporu v této době. V době, která nás vyzývá k vnitřní transformaci.

Díky online budete mít vše dostupné odkudkoliv a hlavně kdykoliv. Nemusíte se vázat na konkrétní časy. A vše vám již zůstane.

Bude to hodně vztahové. Dalšími tématy jsou mindfulness a meditace, tělesná vitalita a energie, práce a poslání, hojnost a finance. Co jsem se za ty roky naučil je, že stejně důležitá jako obsah, je i podpora komunity, která takto vzniká. To je skutečný dar.

Nikdy nejsme sami. Řešíme podobné výzvy a nacházíme cesty díky vzájemné inspiraci.

Přidejte se do cyklu, který vás maximálně podpoří, abyste prošli vědomě a přínosně skrze současné náročné období. Cyklus bude postaven srozumitelně pro všechny.

Ať jste na své rozvojové cestě kdekoliv.

Plody vaší vnitřní a vnější práce vám v životě již zůstanou.

Podstatou je uvolněnost

Vždy budou věci, které je třeba udělat. Většina z nás má nějakou práci, vztahy, domácnost. Některé záležitosti nemůžeme změnit. Alespoň ne okamžitě.

Můžeme však změnit svůj postoj.

Vnitřní postoj je nezávislý na tom, co se děje venku. Mnozí lidé jsou zdraví a nic jim v podstatě nechybí… Jsou zaopatření, mají hezký vztah a práci, kterou si nastavují svobodně tak, jak potřebují.

Mohli by se uvolnit.

Jsou však všechno, jen ne nenucení, či uvolnění. Sužuje je „nemoc mysli“, která dokáže člověka neustále někam hnát.

Bez skutečné vnější příčiny.

Tvoje uvolnění a nenucenost nezávisí na vnějších okolnostech. Můžeš mít denní seznam úkolů a přesto jím procházet s lehkostí.

Tím ušetříš spoustu energie a uvidíš nové tvořivé cesty. Možná to nepůjde na začátku snadno.

S bdělostí překonáš i dlouholeté návyky mysli.

To je Tvůj návrat k Životu.

Síla Vědomí v tomto čase

Když se nám stane v životě něco nepříjemného – např. hádka, selhání, fyzické či emocionální trauma –  tak máme volbu.


Můžeme to nechat projít vědomě skrz sebe, už když se to děje. Uvědomit, pochopit a propustit. A nebo se tomu můžeme bránit, protože to je nepříjemné.


Můžeme obvinit ty, kteří toho byli součástí.


Odtáhnout se. Uzavřít se.


Ale tím si to nadále „držíme“ – v těle, v mysli.


V našem životě.


Co si držíme, to je i po mnoha letech stále tady. Čas od času se to vynoří. Ovlivňuje to způsob, jakým žijeme.


Stačí, aby nám něco v našem současném životě připomnělo tu dávnou traumatizující situaci…a ta se okamžitě spustí. I se strachem, emocemi, tělesnými symptomy.


Často pak podvědomě omezujeme svůj život, abychom se této vnitřní bolesti vyhnuli.


Chodíme jen na bezpečná místa.

Jsme jen s bezpečnými lidmi.

Děláme jen bezpečné věci.


Život však stejně neuhlídáme. Vždy nám ukáže, co si nosíme (již zbytečně) uvnitř.


To je nabídka od života, že už to můžeme nechat jít..


Stojí to hodně moc energie, vyhýbat se životu.


Pokoušet se život kontrolovat svou hlavou.


Problém není v životě. Je v tom, že se nám něco kdysi stalo a my to stále nejsme ochotni propustit.


Svým bojem, svým odporem, svým strachem.


Je přirozené, že jsme si podrželi nějakou bolest v sobě.Mnohé situace naší minulosti byly natolik náročné, že jsme je nedokázali zpracovat v momentě, kdy se děly.


Byli jsme možná příliš malí. Nebo jsme byli právě bez energie. Třeba toho na nás bylo zrovna moc celkově.


Raději jsme se odpojili a znecitlivěli. Raději jsme se zavřeli. I s tím, co se nám stalo. Třeba to tehdy jinak nešlo, to už není důležité.


Dnes už můžeme spolupracovat se životem. Když nám život ukáže, co si nosíme v sobě, můžeme se místo stažení prostě víc otevřít. Skutečně se podívat dovnitř.


Uvolnit se s tím a začít propouštět.


Když budeme propouštět ze své mysli a energeticky i ze svého těla ten balast, tak se nám uleví.


Nebudeme si už sjíždět své staré bolesti na svých nejbližších.


Mnohem méně se budeme chytat na nejrůznější háčky a provokace, které mnozí ve větší a větší míře hážou..


Proč to dělají?


Protože se podvědomě sami snaží zbavit toho, co je uvnitř bolí. A nebo to alespoň chtějí sdílet s někým jiným, aby v tom nepříjemném nebyli sami.

Tahle doba vše vytahuje na povrch. A staré strategie přestávají fungovat.

Současná situace může sloužit jako ventil pro příležitostné uvolnění vnitřního přetlaku. Mnozí to tak využívají.


Nic to ale neřeší. Je to stále dokola, když se nejde skutečně dovnitř. Dnes to můžeme parádně vidět na sociálních sítích.


A nebo se tento společenský stav může stát nástrojem vaší vnitřní transformace.


Nakonec již ventil nebudete potřebovat, protože dokážete se svým životem spolupracovat v přítomnosti. Nebudete si ukládat další toxický balast uvnitř sebe.


Nebudete již například muset druhým nadávat do kreténů, protože něco mají jinak než vy.


Nepomůžeme druhým, když s nimi budeme v žumpě.


Je třeba nejprve pomoci sami sobě – tím, že si odlehčíme od břemen minulosti.


Pomůžeme druhým jen svým příkladem.


Tím, že uvidí, jak zvládáme své situace.


Tím, že uvidí, jakou energii a klid vyzařujeme.


Tím, že se rozhodneme být dobrými lidmi. (Už jen díky tomu, že jsme pochopili, že to, co dáváme do světa, to se vždy spolehlivě vrátí.)
Jak na to?


Ten nejdůležitější nástroj máme vždy k dispozici.


Je to síla našeho vědomí.


Jen Vědomí má sílu propouštět.


Všechno důležité pro tento čas, již máme v sobě.

Zvu vás do meditačního cyklu, který je o právě této práci. Desátým rokem pracuji meditačně se skupinami. A mám pocit, že to nikdy nebylo důležitější, než dnes. Můžete se připojit tak často, jak budete chtít.
Dává se dohromady skupina vědomých lidí, kteří se rozhodli v této době tvořit – proměňovat svůj život k lepšímu. Venku i uvnitř. Vše najdete v kalendáři akcí u mě na webu rudolforsag cz.
11.11. začíná také online cyklus Tvořím Svůj Život. I ten je u mě na webu a registrace jsou od včerejška otevřeny. 😉

Tato hra se hraje uvnitř

Současná doba vše zesiluje. Abychom lépe uviděli, jak žijeme. Může být těžké vyznat se v tom, co je zrovna správně. A tak je to teď záměrně. Jakákoliv naše akce plodí vícero následků. Tak to fungovalo vždy. Co dnes můžeme vnímat jako pozitivní, to se časem může ukázat naopak.

Co nám to říká?

Většinou potřebujeme zpomalit. Více se dívat na důsledky svých slov i činů.Víc chodit dovnitř. Když to venku moc nefunguje.Místo okamžitého jednání se uvolnit a nechat pracovat intuici a vnitřní hlas.Potřebujeme dbát na svou energii. Když jsme unavení, snadněji se necháme vtáhnout do nejrůznějších černých děr….

A pak se ještě více vyčerpáme.

Tím se může roztočit spirála, ze které jen těžko hledáme cestu ven. Celé dny, týdny, nebo dokonce měsíce, či roky.

O tom je ta nejdůležitější disciplína dneška. Nenechat se vtáhnout. Nepřicházet o čas a energii svých životů. Nacházet cesty, jak se uvolnit a vidět ve světě všechno to hezké. A děkovat za lekce, které nás zvou do větší moudrosti, síly a lásky.

Místo abychom se životem bojovali. Je to naše volba.

Je dobré si připomínat, že stále žijeme v dualitě.Všechen ten boj o pravdu toho a nebo onoho přístupu je celkem nesmyslný. V podstatě nevidíme, co kam povede..Vše je dobré i špatné zároveň.

Vždy záleží na konkrétní situaci.

I ten nejlepší záměr má v sobě stín. I to nejhorší „zlo“ má v sobě zárodek světla. Účinek jakéhokoliv konání po určité době může být úplně jiný, než se původně zamýšlelo. A většinou je.

To ale mysl nechce vidět. Nechce být sesazena ze svého trůnu.

„Dobré“ a „špatné“ se vždy bude střídat..

Je třeba překročit mysl, která si mnohdy usurpuje právo vše řídit. Je to mysl, která dnes plamenně bude obhajovat jedno stanovisko. A za týden otočí a bude obhajovat stanovisko opačné. A v této (informační) době vždy najde podporu pro to, či ono.

Jak moc absurdní to ještě musí být? Kdy jako jednotlivci, komunity, národy a celé lidstvo uvidíme, že jsme si do svého vedení postavili nástroj, který na to nemá?

Je to mysl, která stále chce mít pravdu. A přitom nic jako mysl ve skutečnosti neexistuje. Je jen pár pospojovaných myšlenek, které se považují za „já“.

Nemusíme se na to chytat. Nemusíme myšlenkám dávat moc nad životem.

Dejte své mysli její místo. I jí se uleví, že nemusí nést břemeno, které jí nepřísluší. Mysl nikdy neměla (a ani nemohla) mít kontrolu nad životem. Ať řeší jen nutné úkoly a jinak odpočívá.

Současný stav naší planety je jen odrazem stavu kolektivní mysli.

Je čas obracet se k hlubší moudrosti v nás. K vědomí. K vědomí, které disponuje mnohem větší moudrostí.

To není náboženství, to není spiritualita. To není založené na slepé víře.

To je realita a osobní zkušenost.

Když si chvíli dáme čas naslouchat. Obrátíme se dovnitř. Tak zjistíme, že uvnitř nás je něco, co ví.. Co pozoruje. Co vnímá.

Vnímá i tu mysl. Je to ZA myslí. Můžete tomu říkat pozorovatel, vědomí, živost,..

Jsi to Ty.

Uvnitř máš odpovědi, které nejsou proti životu, ale v souladu s ním.

Ta cesta je otevřená pro každého.

Vždy byla, je a bude.

Přirozená podpora imunity

Před víc jak deseti lety jsem měl hodně nepříjemnou chřipku. Nešlo nic moc kromě poslechu knihy Nová země od Eckharta Tolle. Je to jiný rozměr, když knihu namluví sám autor. Prostě Eckhart.

Narazil jsem tak na meditaci na podporu imunity. V podstatě to nebyla žádná velká technika. Šlo jen o prociťování svého energetického pole. Pole svého vědomí.

Dal jsem tomu plnou pozornost víckrát za den. A z chřipky jsem se dostal bez jakýchkoliv léků tak 3x rychleji než u mě bývalo zvykem. „Být skutečně u sebe“ přináší uvolnění, tělo není stažené a může se léčit rychleji.

Máte současně více energie, která proudí přímo z nitra. Osvobodíte se do velké míry od žvatlání mysli a tím se také mnoho energie ušetří. Vaše srdce se snáze otevírá. Vědomí proudí skrz.

Bolest v těle se uvolňuje, protože k ní dokážete přistupovat více jako pozorovatel. Neztotožňujete se s ní. Odpadá zbytečné drama.

Později jsem se setkal s tím samým v řadě duchovních tradic. Když se v jakékoliv tradici dostanete dál, tak rozdíly mezi jednotlivými duchovními cestami mizí. Nakonec se vždy dostanete k Vědomí.

Řeky se spojují, až najdou cestu do oceánu.

Jakmile to už není o konceptech a slovech, nacházíte se zkušenostně na společné půdě Vědomí a Lásky s velkým L. Potkáte někoho, kdo ví a oba víte.

Není třeba slov. Jste v jednotě bytí.

Sdílíte..

Proto realizovaní mistři různých tradic měli nakonec velmi blízko k sobě navzájem. Mnohdy aniž by se kdy potkali. Měli tak blíž mezi sebou, než s věřícími svých tradic, kteří byli ještě zavření.

Ať už to byl sufi, hinduista, buddhista, či křesťan, sdíleli stejnou zkušenost vědomého bytí.

Tohle je vidět často na současném Dalajlamovi. Přijímá všechny duchovní tradice, protože zkušenostně ví, co „je za“. Dávno se posunul za nějaké vymezování se. Díky tomu nachází i velké pochopení pro další lidi a umí vytvářet mosty tam, kde je ostatní ze strachu svého „malého já“ boří.

Příští čtvrtek půjdeme meditačně přímo k poli Vědomí uvnitř a kolem nás.

Podpoříme se nejen v tom, abychom šli k podstatě svého bytí, ale současně budeme pracovat s vědomím a tělem tak, aby se mohlo rychleji uzdravovat, pokud to právě potřebujete.

Ozdravná síla meditace je již dlouho empiricky a vědecky dokázaná.

Všichni v sobě máme schopnost podpořit svůj imunitní systém a posílit obranyschopnost organismu. Je jen na nás, jestli si uvědomíme tento tvůrčí potenciál.. Nebo zůstaneme odkázáni na prostředky, které řeší mnohdy jen důsledky a nejdou k příčině.

Top